Zatím co ve velkých městech, klášteřích a při některých
školách existovaly knihovny odedávna,na venkově si lidé
pořizovali knihovny sami a jen ty nejnutnější, například
modlitebnín knihy a bibli, případně si knihy půjčovali
od známých.
V Proseči měl zřejmě menší knihovnu měšťan Josef Vávra
/1808-1886/ z č.92, který ve svých pamětech sepsal seznam
knih, které četl. Byl stoupencem novináře a buditele K.H.
Borovského a šířil jeho spisy na Prosečsku, jak to vylíčila
Teréza Nováková v románě Děti čistého živého.
První knihovny na Prosečsku zakládaly spolky a organizace.
Tělocvičný spolek Sokol, vzniklý v Proseči roku 1890,
při pořizování knihovny pro nedostatek prostředků prosil
o darování knih okolní sokolské jednoty z měst. Přes sto
knih mu daroval redaktor V.V.Škorpil z Vysokého Mýta v
roce 1896. Svatojosefská Jednota, vznikla roku1893, šířila
spisy královehradeckého biskupa Ed. Brynycha. Knihovnu
si pořídil i katolický spolek Orel, vzniklý roku 1908.
Na počátku 20.století měl svou knihovnu i evang.sbor a
vznikaly i školní knihovny.
Obecní knihovna byla založena roku 1920 a na její zřízení
bylo pamatováno v obecním rozpočtu částkou 5000,-K. Kronika
Josefa Vobejdy se nezmiňuje, kde byla umístěna a kdo byl
prvním knihovníkem. Patrně to byl někdo z učitelů. V roce1924
je uveden jako první knihovník učitel Jaroslav Josef.
Roku1924 byla založena knihovna v Podměstí, která v roce
1932 měla 76 svazků, knihovníkem byl Josef Kubík. K roku
1931 konstatuje obecní kronika, že "v knihovnách
obecní, sokolské, Havlíčkově, Svatojosefské jednoty panuje
o knihy neobyčejný zájem, což je zjev zajisté chvalitebný".Havlíčkovou
knihovnou se zřejmě rozumí knihovna spolku Havlíček, který
měl sídlo v Záboří, byl osvětový a čtenářský. V roce 1931
byl knihovníkem obecní knihovna K. Lachnitt, povoláním
obchodní zástupce v prodeji dýmek.
Činnost spolku Havlíček je zmiňována roku 1932 "V
Záboří je spolek Havlíček, který má knihovnu "Obecní
knihovna měla tehdy 340 svazků, sokolská 776, knihovna
Orel 581 svazků. V roce 1936 byl knihovníkem Jan Feltl.
Výpůjčním dnem byla středa. Četnický strážmistr O.Kohoutek
/za války popravený/ věnoval knihovně 18 knih. V roce
1937 měla obecní knihovna 618 knih, výpůjček bylo 1693.
V roce 1938 měla 677 svazků, výpůjček 1967. V roce 1956
byl knihovníkem Augustin Protivínský št.strážmistr v.v.
Počet knih byl 2771, počet čtenářů 101, počet návštěv
1328, vypůjčeno 9259 svazků. Tehdy byla obecní knihovna
umístěna od roku 1966 na rohu na horním náměstí v č.69.
Do obecní knihovny přibyly knihy z Koh-i-nooru. Od šedesátých
let byla knihovnicí paní Ludmila Kmentová- Píšová. Dalším
sídlem knih bylo přízemí na staré radnici.
Podle kroniky prof. V. Dvořáka
|
